>> Reference

Program Z – leader, 2007, Michala Dubovská.

Dobrý den,

Ráda bych Vás pozdravila a podělila se s Vámi o svůj „dobrý pocit“ z podařené věci, protože na něm máte velký podíl.

Minulý týden jsem dostala za úkol připravit (a i přednést) dvě presentace o výsledcích naší práce pro schůzku s šéfy jednotlivých úseků našeho oddělení. Úkol ztížený o to, že se jednalo o práci, kterou jsem sama nedělala, neměla o ní hluboké znalosti a navíc vše bylo třeba presentovat v angličtině, protože byli přítomni i kolegové ze zahraniční. A jak bývá zvykem, na přípravu bylo málo času . Těch záludností tam bylo samozřejmě z mého pohledu strašně moc, ale díky spoustě znalostí a dovedností, které jsem díky Vám získala, jsem všechno zvládla a šéfové byli s mým výkonem spokojeni a zdálo se mi, že jeden byl přímo nadšený ;-)

Hlavně jsem ale sama se sebou moc spokojená, protože jsem to dokázala. I když presentace nebyla přesně podle mého gusta, barvičky nebyly sladěné, písmo každý pes jiná ves – protože mi materiály dodávalo asi pět kolegů – podařilo se mi odprostit se od dokonalostí, pár úkolů delegovat a holt díky tomu některé grafy nebyly precizní jako bych je dělala já. Až po schůzce jsem si uvědomila, že všechny tyhle nedokonalosti jsem viděla jen já, ostatním jsem myslím ani nedala šanci je postřehnout , mimo jiné také tím, že jsem na ně neupozorňovala.

V neposlední řadě jsem spokojená, že jako jediná na té schůzi jsem našla odvahu stoupnout si před plátno (ostatních asi patnáct kolegů sedělo a mluvilo od stolu, huhňali, nebylo je slyšet) a odprezentovat výsledky zřetelně a snad srozumitelně, ustála jsem výpadek paměti (šílený název chemikálie, která se jak na potvoru stále v mé presentaci opakovala) i překvapení v podobě obrázku, který tam vůbec neměl být..

Prosím, neberte tenhle mail jako mou samochválu, jen jsem Vám chtěla poděkovat a dát vědět, že Vaše snaha něčemu nás naučit nepřišla „vniveč“ (teda v mém případě), naopak, téměř není dne, kdy bych nečerpala znalosti a dovednosti z Vašeho kurzu. Díky Vám se konečně cítim spokojená sama se sebou, nejsem nervozní. Vaši knihu jsem půjčila tatínkovi, který, ač má letité zkušenosti s projevy před různě velkým obecenstvem, si pochvaluje, kolik nových informací získal.

Ještě jednou Vám děkuji a přeji hezký start do nového týdne ;-)

Míša Dubovská

Hana Hurtíková, AERO Vodochody, kurz koučování, srpen 2002:

“…Kurz mě výrazně a velmi ovlivnil.
Dozvěděla jsem se spoustu nového, přínosného, využitelného v práci i soukromém životě.
V zaměstnání:
Prvky koučování jsem zařadila do svého života okamžitě a spolupracovníci si na nový způsob
(koučovací otázky místo požadavků a rad) pomalu zvykají, možná už mohu říci, že si zvykli.
Pracuje se nám lépe, řekla bych, že jsme více schopni samostatné práce.
Doma:
S koučováním jsem začala u sebe a svých dětí – zatím bez výrazného úspěchu
(synovi se zhubnout nepodařilo a já na vánoce také ještě nemám uklizeno).
Věřím, že se jako kouč doma ještě vypracuji.
Ještě musím říci, že mě ovlivnil nejen obsah kurzu, ale také způsob, jakým byla „látka“ vyložena
a v neposlední řadě také osobnost lektorky. Když to shrnu… byla jsem obohacena. A za to děkuji.“