>> Gender

GENDER = ROD

Pohled sociobiologický
Pojmy feminita a maskulinita jsou charakteristiky dané biologií nebo jsou od ní přímo odvozené. Feminita ženy se vztahuje jednak k tak zvaným pohlavním znaků, a jednak k péči o potomky, jejíž samozřejmost bývá argumentována instinktivním charakterem této péče. V souvislosti s maskulinitou mužů bývá kromě pohlavních znaků uváděna hormonálně podmíněná pohotovost k agresivitě.
Sociobiologie se snaží dokázat, že mnoho stránek našeho sociálního života má svůj základ v genetice. Argumentuje se tím, že sociální odlišnost muže a ženy je zakódována do našeho biologického vybavení a má svůj genetický základ v prehistorii a její síla působí dodnes. Také řada psychologických názorů a koncepcí se snaží reflektovat odlišnosti v chování mužů a žen a většina z nich chápe odlišnosti v chování a vlastnostech obou pohlaví jako „přirozené.“ O vztahu biologie a kultury se mluví tak, že kultura vytvořila jakýsi nános přes biologicky podmíněnou lidskou podstatu.
Ze základních biologických, fyziologických a psychologických rozdílů se odvozuje přirozenost dělby práce, rozdělení na práce mužské a ženské. Role ženy je spojována převážně se sférou rodiny.

Gender jako sociální konstrukce
Myšlenky, praktiky a přesvědčení získáváme v procesu sociálních výměn. Představme si, že se setkají osoba A a B, které jsou ze dvou odlišných sociálních světů a začnou spolu žít. V rámci jejich vzájemných kontaktů a spolužití si vypracují nové návyky a zvyklosti, které jim pomohou spolu vycházet. Návyky a zvyklosti, o kterých v této první generaci ještě vědí, že si je společně vytvořili, a rozumí tomu, proč to tak udělali. To se ale zásadně mění při předávání do další generace. Objektivnost všeho vytvořeného a institucionali­zovaného se zpevní.
Maskulinita, jak vědí antropologové, se v různých dobách a společnostech mění a naplňuje odlišnými obsahy. Pohled sociálního konstruktivismu klade důraz na sociální podmíněnost našich hodnocení, názorů a našich pozorování – protože i k pozorování přistupujeme vždy s celoživotní zkušeností člověka žijícího v určité kultuře. Naše pozorování a hodnocení tedy nemají univerzální význam, protože to, co považujeme za pravdivé a dobré, je ovlivněno zkušeností člověka v určité kultuře. Pojmy muž a žena (antropoložka La Fontaine) jsou sociální konstrukce, které dávají určitým způsobům chování oprávnění, legitimizují určité vzorce chování. Nejde tedy o pevné a neměnné normy. Naopak, vytvářejí se v určitém kulturním a společenském kontextu a jejich obsah se proměňuje.
Keneth Gergen (1996) doporučuje, abychom každé tvrzení zkoumali pomocí tří jednoduchých zásad:

1. Pokud se setkáme s univerzalistickým tvrzením, ptejme se: „Kdo je to my, kdo to tvrdí?“
2. Slova nejsou věcem a idejím pevně dána. Slova jsou naplňována významy v sociálních interakcích.
3. Neptejte se, který popis je správný, ale jestliže máme toto přesvědčení, jaké to má důsledky?

Sara Delamontová ve své práci (1980) uvádí, že většina rysů spojovaných s mužem a ženou je kulturního původu a mužskost a ženskost a role vážící se k nim jsou konstruovány v první řadě sociálně. Kdyby byly odvozeny biologicky, pak by byl proces socializace nadbytečný. Rozdíly mezi muži a ženami uvnitř kultury jsou závislé na odlišném přístupu a způsobu, jakým společnost zachází s chlapci a dívkami. Výzkumy kulturních antropologů dokazují, že kromě válčení a výroby zbraní, práce vykonávané v některých kulturách jen muži nebo jen ženami jsou v jiných kulturách vykonávány příslušníky opačného pohlaví. Klíčovým momentem nerovnosti v dělbě práce nejsou tedy v prvé řadě rozdílné schopnosti mužů a žen, ale rozdílné ohodnocení práce vykonávané muži a ženami.
Bez ohledu na to, zda je příčina dominance mužů nad ženami viděna v přírodě nebo společnosti – zůstává faktem, že ve většině společnosti mají muži více moci a autority. Dělba práce podle pohlaví ženy znevýhodňuje proto, že je jí vyhrazeno místo ve sféře soukromé, v rodině, domácnosti, tedy sféře práce neplacené, zatímco muži je určeno místo ve sféře veřejné, tedy placené práce, placeného zaměstnání nebo podnikání.
V současnosti se v každodenních dynamických změnách dělba práce proměňuje a ženám se otevírá prostor pro seberealizaci i mimo rodinu, a naopak muž je častěji vtahován do rolí, které byly dříve vyhrazeny ženám.

Upravený a zkrácený text článku:
Šárka Gjuričová:
Konstrukce gender: Maskulinita a feminita z odlišných perspektiv.
In: Společnost mužů a žen z pohledu gender. Sborník….

V případě zájmu o konzultace nebo seminář nás kontaktujte zde.
Článek Komunikují muži a ženy stejně?

V případě zájmu nás kontaktujte zde.